Proč mohou ženy volit? Výstava Za volební právo žen! na Vítkově po celý rok 2020

Všeobecné volební právo žen uzákonila ústava první Československé republiky, její stoleté výročí připomene výstava Za volební právo žen!  v Národním památníku na Vítkově po celý rok až do ledna 2021.

Výstavu připravilo Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK formou příběhu kreslené postavičky aktivistky za volební právo, provázející obdobím devatenáctého a začátku dvacátého století.

 

Výstava se soustředí na profesní a sociální skupiny žen (učitelky, sociální demokratky, první vysokoškolačky), které kolektivně i individuálně usilovaly o přístup k volebním urnám. Prostřednictvím fotografií, plakátů, karikatur a dalších vizuálních materiálů zachycuje jejich cestu k získání volebních práv. Panelová výstava je doplněna o předměty ze sbírek Národního muzea, mimo jiné i o cenné archiválie z pozůstalosti Františky Plamínkové, vedoucí osobnosti hnutí za volební právo žen v Čechách. Návštěvníci si tak prohlédnou její senátorské legitimace, rukopisy nebo prapor z roku 1905 či bustu od sochařky Karly Vobišové Žákové a Josefa Františka Žáka.

 

Rozvíjející se ženské emancipační hnutí poprvé veřejně předložilo své politické požadavky během boje za všeobecné volební právo mužů v letech 1905 až 1907. Historicky první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu byla spisovatelka Božena Viková Kunětická. Její volba se stala manifestací pokrokovosti českého národa. Právo volit a být volena se však v období habsburské monarchie rozhodně netýkalo všech žen. Volební právo se definitivně stvrdilo až přijetím československé ústavy v únoru roku 1920. To zakončilo nejen mnohaleté úsilí českých vlastenců, ale také boj českých ženských aktivistek za svá práva na politickou participaci.

Dost podobný články